Zahradničení se stává koníčkem stále větší části populace. A není divu, cítíme tak spojení s přírodou, a navíc můžeme doslova ochutnat plody své práce. Je tedy jasné, že přináší mnoho radosti. Mnozí však nejsou spokojeni s plodinami, které bez problému rostou v našem klimatu. Často chtějí pěstovat i exotičtější odrůdy, které však mohou mít problémy, zvláště na jaře, kdy leckdy dochází k prudkému střídání teplot. V takovém případě obvykle přichází na řadu skleníky, a to v nejrůznějších provedeních. Můžeme mít velké, které zahrnují celou zahradu, až po tak malé, že je můžeme postavit na parapet v domě. Zde pak velikost závisí především na tom, co konkrétně chceme pěstovat a v jakém rozsahu. Rozhodně však není k zahození, zvláště když si uvědomíme, že prospívá i plodinám, které u nás běžně rostou.
Ovšem není to jen velikost, čím se od sebe jednotlivé druhy skleníků liší. Různý může být i materiál V současné době si tak získává stále větší oblibu polykarbonátový skleník. Jak již název prozrazuje, je tento vyroben z průhledného polykarbonátu, zatímco rám je z běžného kovu či dřeva, ošetřeného tak, aby dokázalo vystát vysoké teploty.
Zde se však můžeme ptát, proč vlastně použít polykarbonát namísto například klasického skla. Přeci jen, dávalo by to větší smysl. Koneckonců, sklo má zdaleka největší skleníkový efekt, který je ve skleníku právě potřeba. To také znamená, že uvnitř nejlépe a nejefektivněji zvýší teplotu. Také se v případě zašpinění poměrně snadno čistí. Jaké jsou tedy důvody jej nepoužít? Tím prvním je bezesporu cena. Ať se nám to líbí, nebo ne, polykarbonát je zkrátka levnější. Jistě, není tak efektivní v ohřívání, avšak rozdíl je takový, že to ve výsledku téměř není poznat. Navíc je mnohem těžší jej rozbít – a asi všichni známe příběhy o dětech, které nechtěně kopnuly balón právě do skleníku a rozbily jej. Tomuto problému se tak vyhneme, a ještě platíme méně. Jeho popularitě se tedy nelze divit.